Accueil

Jak poznat, že problémem je voda, a ne něco jiného Nejprve zkontrolujte substrát. Strčte prst asi dva centimetry pod povrch. Pokud je půda mokrá i několik dní po zalití, máte odpověď. Dalším signálem je váha květináče – suchý je výrazně lehčí. Žloutnutí začíná obvykle u starších listů ve spodní části rostliny, listy jsou měkké a někdy i povadlé, i když je půda vlhká. To je rozdíl proti žloutnutí z nedostatku vody, kdy jsou listy suché a křehké a půda se odlupuje od okrajů květináče.

Botník řešte jako součást věšáku, ne jako samostatný kus. Otevřený botník s policemi do 25 cm hloubky stačí na dvě řady bot, pokud jsou police šikmé. Šikmá police ale nesmí být hlubší než 30 cm, jinak se bota v polici zasekne a při vytahování převrhnete sousední pár. Uzavřený botník je na první dojem lepší, protože schová nepořádek, ale v úzké chodbě zabírá víc místa a hůř se větrá. Pokud vyberete uzavřený, nechte v zadní desce otvory, jinak po pár týdnech začne z botníku táhnout vlhkost.

Stavové kódy nejsou dekora

Nejčastější chybou při zařizování malé kuchyně v paneláku je snaha vtěsnat do prostoru co nejvíce skříněk. Na první pohled to vypadá jako řešení, ve skutečnosti si tím zaděláte na problém. Příliš mnoho uzavřených objemů v malém prostoru vytvoří těžký dojem a kuchyň působí ještě menší, než ve skutečnosti je. Základem je proto nejdřív zmapovat, co skutečně používáte denně, a co jen zabírá místo.

Žloutnoucí listy u pokojových rostlin nemusí znamenat nemoc ani škůdce. Ve většině případů je příčinou něco, co děláme příliš často a s dobrým úmyslem: zaléváme. Nadbytek vody v substrátu udusí kořeny, ty přestanou přijímat živiny a rostlina začne reagovat žlutými listy, které postupně opadávají. Čím dřív si toho všimnete, tím větší šanci má rostlinu zachránit.

Nejčastější chybou je zalévat podle kalendáře, ne podle stavu rostliny. Někdo se drží pravidla „jednou týdně" pro všechny květiny v bytě, jenže kaktus v suchém vzduchu u radiátoru potřebuje vodu úplně jinak než kapradina v koupelně. Další častá chyba: nechávat vodu stát v podmisce. Kořeny, které stojí ve vodě, začnou zahnívat a žloutnutí se zrychlí. Po zalití vždy přebytečnou vodu z podmisky vylijte, maximálně po deseti minutách.

Když už listy žloutnou, rostlinu vyndejte z květináče a prohlédněte kořeny. Zdravé jsou světlé a pevné, nemocné tmavé, měkké a zapáchající. Ty odstřihněte čistými nůžkami a zbytek zasaďte do nového, vzdušného substrátu. První zalití po přesazení proveďte až za dva až tři dny. Další zálivku pak vždy odkládejte, dokud vrchní vrstva půdy neproschne. Většina pokojovek uvítá raději kratší sucho než trvalé mokro.

Poslední typ je „poznej mě po hmatu". Jeden hráč zaváže oči šátkem, druhý ho vede k předem vybranému stromu. Hráč se stromu dotýká, obchází ho a pak se vrátí na start. Sundá šátek a hledá stejný strom. Tato hra funguje nejlépe ve smíšeném lese, kde jsou stromy odlišné. Vyhněte se místům s hustým podrostem, kde se snadno zakopne. Pokud jde o malé děti, vezměte je jen k nejbližšímu stromu, aby se neztratily.

Pozor také na velikost květináče. V příliš velkém květináči zůstává voda v substrátu, kam se kořeny ještě nedostaly, a vzniká stejný problém jako při přelití. Rostlina by měla mít květináč jen o dva až tři centimetry širší, než je její kořenový bal. Stejně tak zhutnělý substrát po letech brání odtoku vody – pokud je půda tvrdá jako kámen, voda po okrajích steče dolů, aniž by se dostala ke kořenům, a rostlina vlastně trpí suchem, i když jste právě zalili.

Než začnete cokoli kupovat, projděte předsíň s metrem a změřte tři věci: šířku nejdelší volné stěny, vzdálenost mezi protilehlými stěnami a výšku od podlahy ke stropu. Podle těchto čísel rozhodněte, zda se vyplatí zrcadlo na výšku nebo na šířku. Zrcadlo na výšku protáhne strop, zrcadlo na šířku rozšíří prostor. Často stačí jen jedno velké zrcadlo, světlejší nátěr a odstranění dvou předmětů, aby se předsíň opticky zvětšila o třetinu – bez jakéhokoli stavebního zásahu.