Co rozhodne mezi softshellem a hardshellem na české hřebeny?

České hřebeny, jako jsou Krkonoše nebo Jeseníky, mají svou vlastní mikro klimu. Často se tu setkáte s jevem, kdy fouká silný vítr a teplota klesne o deset stupňů během hodiny. V takovou chvíli se z běžného turisty stane osoba ohrožená podchlazením. Větrná propustnost softshellu je u levnějších kusů vysoká, proto sáhněte po hardshellu vždy, když předpověď hlásí vítr nad dvacet kilometrů za hodinu. A to i když neprší.

Po túře si dejte čas na protažení a zhodnoťte, co vám dělalo problém. Začátečníci často podcení délku a druhý den mají svalovou horečku, proto radši méně než více. Pokročilí by se měli zaměřit na techniku sestupu – prudké klesání v Brdech umí dát zabrat kolenům, takže zvolněte a používejte hole. Ať už si vyberete jakoukoli trasu, mějte na paměti, že Brdy jsou o klidu a soustředění. Nespěchejte, naslouchejte lesu a vnímejte každý krok.

Zapamatujte si, že sbalit batoh na víkend není žádná věda, ale chce to trochu plánování. Nejdůležitější je, abyste si na záda vzali jen to, co skutečně využijete, a správně to rozložili. Když to dodržíte, zjistíte, že i dvoudenní túra může být pohodová, a vy si ji užijete bez zbytečného trápení. Příště, až budete balit, vzpomeňte si na to, že lehký batoh je váš nejlepší parťák.

Nakonec si udělejte jednoduchý test: srovnejte stejnou trasu na dvou mapách a zkuste si na ní vyznačit přestávky. Pak si vzpomeňte, kolikrát se vám stalo, že jste šli mnohem déle, úprava interiéRu než jste čekali. Pokud se to stalo, znamená to, že jste dřív nevěnovali srovnávání dost pozornosti. Teď už víte, že dvě mapy jsou základ – a třetí, třeba ta turistická z papíru, vám dá jistotu, že když vám v mobilu dojde baterie, nezůstanete bez možnosti ověřit si, kde máte zastávku.

Těžké věci patří do středu, ne na dno Rozložení hmotnosti v batohu rozhoduje o tom, jak se vám ponese. Těžké předměty, jako je voda, jídlo nebo vařič, patří co nejblíže k zádům, ideálně do střední části batohu mezi lopatky. Tím se těžiště posune k tělu a vy nebudete mít pocit, že vás batoh táhne dozadu. Lehké věci, třeba spacák nebo oblečení, dejte dolů. Na úplný vršek patří věci, které budete potřebovat rychle — mapa, pláštěnka, čelovka, svačina. Pokud byste je měli na dně, při každé zastávce budete muset vyhazovat půlku obsahu.

Plánování přestávek na túře bývá často podceňované. Většina lidí si vezme první mapu, kterou najde v mobilu, a vyrazí. Jenže každá mapa zobrazuje terén jinak – jedna zvýrazňuje vrstevnice, druhá turistické značky, třetí zase povrch cest. Když si před výletem porovnáte dva až tři zdroje, zjistíte, kde jsou skutečně vhodná místa na odpočinek, a vyhnete se situacím, kdy urazíte o pět kilometrů víc, než jste chtěli.

Pro zkušené turisty doporučuji hřebenovku z Červenohorského sedla na Šerák a zpět. Tato trasa je dlouhá asi patnáct kilometrů, ale vede po hřebeni s minimálním převýšením. Cestou minete několik skalních vyhlídek, ale pozor na prudké srázy. Nechoďte mimo značené cesty, zejména v oblasti Keprníku. V zimě je tato část nebezpečná kvůli lavinám, ale na jaře a v létě je bezpečná.

Jeseníky nabízejí nepřeberné množství tras, ale ne každá je vhodná na víkendový výlet. Nejčastější chybou je podcenit převýšení a délku. Většina hřebenovek má sice pohodlný povrch, ale dlouhá stoupání z údolí vás zaskočí. Plánujte proto s rezervou a vždy počítejte s tím, že zpáteční cesta vám zabere stejně času jako cesta nahoru.

Na závěr si nechte rezervu v plánu. Neznámý člověk, který se vám ztratil, vám nevyčte nic, ale zbytečně rychlé tempo může skončit zraněním. V Jeseníkách platí, že pomalejší, ale plynulý pohyb je rychlejší než sprint s pauzami. Po túře si dejte v některé z horských chat teplý nápoj, ale počítejte s tím, že o víkendu bývá plno. Ideální je vzít si vlastní občerstvení a posedět venku, pokud to počasí dovolí.

Pro rodiny s dětmi je ideální trasa z Karlovy Studánky k vodopádům Bílé Opavy. Cesta vede po dřevěných chodnících, ale pozor: po mokru jsou kluzké. Dětem dejte pevnou obuv a počítejte s častými zastávkami. K vodopádům se dostanete asi za hodinu a půl, ale zpět to samé. Vezměte si dostatek pití, v areálu sice najdete pramen, ale voda není vždy pitná.

Když už mapy porovnáte, přemýšlejte i o časové náročnosti. Pokud jedna mapa ukazuje, že k přestávce dojdete za hodinu, a druhá za hodinu a půl, je to varování, že na trase může být něco, co první mapa nezachytila – třeba sesuv půdy nebo nová těžba. V takovém případě radši počítejte s delším intervalem a nechte si rezervu. Nezapomeňte také na nadmořskou výšku: některé mapy ji zobrazují jen u vrstevnic, jiné u každého bodu zájmu. Pro plánování přestávek je důležité vědět, kde přesně začíná klesání, protože sestup je pro klouby náročnější než výstup.

If you cherished this article and you simply would like to receive more info regarding informace nicely visit the site.