Nasazení obojku proti blechám: co hrozí, když to uspěcháte

Na co si dát pozor během jíz

Okamžitou pomoc potřebuje pes, který měl epileptický záchvat delší než dvě minuty, opakovaně zvrací, má průjem s krví, spolkl otevřený prášek nebo čokoládu, naběhlý obličej po bodnutí hmyzem, nebo se nemůže postavit. Stejně tak volejte při podezření na otravu jedem na hlodavce – pes nemusí mít žádné viditelné příznaky a přesto jde o hodiny. Naopak drobný škrábanec nebo jedno zvracení po sežrání trávy obvykle snesou sledování. Rozdíl je v tom, zda pes reaguje na okolí, dýchá pravidelně a udrží se na nohou.

Při samotném pohybu po kluzkém povrchu platí několik pravidel. Šlapejte na celou plochu chodidla, ne na špičku ani na patu. Držte se zábradlí, i když se to zdá zbytečné – jedno krátké přidržení může zabránit pádu. Nenoste nic v obou rukou, abyste měli vždy alespoň jednu volnou pro případ ztráty rovnováhy. V úzkých uličkách se vyhýbejte dlažebním kostkám s výraznou spárou, které bývají kluzčí než hladký asfalt. Pokud už kloužete, snažte se nekřečet – uvolněné tělo absorbuje náraz lépe než ztuhlé.

Obojek proti blechám vypadá jako jednoduchá záležitost: vyndat z obalu, přiložit ke krku a zapnout. V praxi se ale právě tady dělá nejvíc chyb, které vedou k tomu, že obojek nefunguje, padá, nebo naopak zvíře obtěžuje. Aby obojek skutečně chránil, musí být nasazený správně — tedy dostatečně těsně, ale ne těsně tak, aby škrtil. Tento postup se liší podle toho, zda jde o psa, nebo kočku, a také podle typu obojku.

Denní dávka se odvíjí od váhy a aktivity. Průměrná dospělá kočka o hmotnosti čtyř kilogramů potřebuje zhruba sto padesát až dvě stě gramů masa denně, rozdělené do dvou až tří porcí. K tomu připočítejte tuk a přílohy. Krmivo podávejte v čisté misce a nenechávejte ho v teple déle než hodinu. Zbytky vždy odstraňte. Pokud si nejste jisti poměry, poraďte se s veterinářem nebo s výživovým specialistou. Domácí krmivo je bezpečné jen tehdy, když je přesně vyvážené – jinak kočce spíš uškodí.

Typická chyba začátečníků je vařit pouze maso s rýží. Taková strava postrádá vlákninu, vitaminy a minerály. Druhá častá chyba je solení a kořenění – pes sůl nepotřebuje a nadbytek sodíku mu poškodí ledviny. Nedávejte psovi ani kosti z drůbeže, které se třepí a mohou protrhnout střevo. Pozor také na přejídání: pokud pes dostává domácí stravu, snadno přibere, protože je chutnější než granule. Váhejte psa jednou za dva týdny a upravte porce podle potřeby.

Recept na týdenní základní směs Uvařte jeden kilogram hovězího masa nakrájeného na kostky ve vodě bez soli a koření. Zvlášť uvařte 300 gramů rýže a 500 gramů zeleninové směsi – mrkev, cuketa a brokolice. Všechno promíchejte, přidejte dvě polévkové lžíce lososového oleje nebo lněného oleje pro omega-3 mastné kyseliny. Směs rozdělte do uzavíratelných nádob a uchovávejte v chladničce maximálně tři dny, zbytek zamrazte. Před podáním ohřejte na pokojovou teplotu. Tato směs sama o sobě nestačí – musíte přidat vápník. Bez něj by pes dostal nedostatek tohoto minerálu, což vede k řídnutí kostí. Použijte mleté skořápky z vajec nebo kostní moučku, přibližně jednu čajovou lžičku na deset kilogramů hmotnosti psa denně.

Maso volte libové – hovězí, kuřecí, krůtí, jehněčí nebo ryby. Vnitřnosti jako játra, srdce nebo ledviny podávejte dvakrát týdně, protože obsahují hodně vitaminu A a mědi. Syrové maso je pro některé psy rizikové kvůli bakteriím, proto ho raději krátce povařte nebo podávejte mražené po dobu několika dní při nízkých teplotách. Zeleninu vždy tepelně upravte nebo rozmixujte – pes nedokáže rozložit celulózní stěny rostlinných buněk. Mrkev, cuketa, dýně, brokolice, špenát a hrášek jsou vhodné. Vyhněte se cibuli, česneku, avokádu, hroznům, rozinkám a čokoládě, které jsou pro psy toxické.

Domácí strava pro psy není o tom nasypat zbytky z nedělního oběda do misky. Pokud se rozhodnete vařit, musíte vědět, co pes potřebuje, a v jakém poměru. Základní pravidlo zní: asi 50 až 70 procent masa a vnitřností, 20 až 30 procent zeleniny a menší podíl přílohy, tedy rýže, brambor nebo těstovin. U aktivních psů se poměr masa zvyšuje, u psů s nižším výdejem energie naopak snižuje. Nejdřív si spočítejte denní dávku podle hmotnosti psa – obvykle dva až tři procenta tělesné hmotnosti denně. Pes o hmotnosti dvacet kilogramů tak dostane přibližně 400 až 600 gramů jídla za den, rozděleného do dvou porcí.

Přechod z granulí na domácí stravu dělejte postupně po dobu sedmi až deseti dnů. První dny míchejte malé množství nového jídla se starým, každý den podíl trochu zvyšte. Sledujte trávení – průjem, zvracení nebo změna srsti znamenají, že něco není v pořádku. Pokud pes odmítá jíst, neznamená to, že mu domácí strava nechutná. Může jít o nedostatek některé živiny nebo o příliš velkou porci. Vždy se poraďte s veterinářem, který vám pomůže sestavit jídelníček na míru podle věku, aktivity a zdravotního stavu psa.